O kraniosakrální terapii

Dnes jsme si pro Vás připravili další specialitu, rozhovor s Aldou Plachým z Brna, který se již delší dobu zabývá kraniosakrální terapií. Nás tato technika již dříve velmi zaujala, a tak bychom Vám ji chtěli pomocí Aldy více přiblížit.

Ahoj Aldo, mohl bys nám na úvod říct, o čem je kraniosakrální terapie? Případně její hlavní „myšlenku“

Je to metoda, která se vyvinula z klasického lékařství z oboru osteopatie.
Pracuje s principy vzájemného propojení všech částí těla na energetické i fyzické rovině. Základem je tzv. “Dech života”, což je proudění mozkomíšního moku spojené s pohybem energie po těle. Na tyto energetické vlny se terapeut (či v tomto případě spíše asistent) nalaďuje.
Toto proudění je nejvíce cítit v oblasti kolem páteře mezi lebkou (cranium) a křížovou kostí (sacrum) a odtud je taky odvozen název této metody. Pokud jste slyšeli pojem: “Kundaliní” tak ten dle mého názoru a dosavadních zkušeností označuje to stejné, jen to vychází z jiného kulturního základu. Dalším projevem dechu života je jemný pohyb lebečních kostí, na něž se asistent během terapie také více zaměřuje. Dech života je brán za prvotní tělesný projev zodpovědný také za šíření samoozdravných procesů v těle. Pokračovat ve čtení

O pohybu

Z praxe víme, že mnoho nemocí může vzniknout i kvůli zanedbání fyzické stránky člověka. Pro optimalizaci zdraví je důležitá tělesná aktivita. Proto jsme si dnes pozvali do studia Zbyňka Fajtla, který se již několik let věnuje tomu, jak by se měl člověk lépe hýbat a protahovat se.

Zbyňku, v čem je tajemství pohybu?

Pohyb není žádné tajemství, jde hlavně o učení se novým pohybovým vzorcům, a tak je potřeba abych začal u orgánu, který pro tento účel denně využíváme. Náš mozek obsahuje 50–100 miliard neuronů, přičemž ke každé nervové buňce (neuronu) přísluší 20-1000 synapsí, které spojují neurony a vedou vzruchy. V průběhu života se náš mozek mění, nová spojení kontinuálně vznikají a ty nepoužívaná zanikají. Pokračovat ve čtení

Solit či nesolit

Není tomu tak dávno, co se objevila hypotéza spojující nadměrné solení s vysokým krevním tlakem. Toto tvrzení se snažilo nespočet světových potravinářských firem vyvrátit, a tak tyto firmy platily mnoho výzkumů, které by mohly prokázat opak. To se však nepotvrdilo, jasně bylo prokázáno, že nadměrné solení zvyšuje krevní tlak. Následně bylo vedeno několik kampaní, které roznášely desinformace, aby tento jasný důkaz zpochybnily. Sůl tvoří totiž chuťový základ mnoha produktů, a ačkoliv je možné utvořit přirozenou chuť pomocí kvalitních surovin, zisk se samozřejmě snižuje… Pokračovat ve čtení

Autoimunitní choroby

Bez nadsázky, jedno z nejdůležitějších témat v oblasti lidského zdraví, jsou autoimunitní choroby. Stav, kdy naše tělo napadají vlastní protilátky. V následujícím článku se dozvíte, jak je něco takového vůbec možné, jak těmto chorobám předcházet a případně jak podpořit organismus při jejich léčbě.

Co to je autoimunitní choroba?

Jedná se o stav, kdy imunitní systém začne napadat buňky vlastního těla. Nejde tedy o ohrožení těla žádnou bakterií, ani virem, nýbrž naše tělo napadá samo sebe vlastními protilátkami! Tyto choroby jsou diagnostikovány díky prezenci tzv. autoprotilátek. Ty se dali popsat jako protilátky, které vlastní imunitní systém produkuje proti jeho vlastním tkáním. Daná tkáň je následně napadena specificky, což znamená, že z nějakého důvodu se imunitní systém začne na určitou část těla dívat jako na „cizince“, kterého v těle nechce. Pokračovat ve čtení

Pravda o tucích

Na tuky je často pohlíženo jako na nebezpečí. Velká část populace se stále ještě bojí, že pokud sní větší množství tuku, okamžitě ztloustne, anebo dostane infarkt ze zvýšeného cholesterolu. Nové studie však dokazují, že je třeba hodně názorů o tucích přehodnotit. Na co vše jsou tuky dobré, a ostatně jak moc jsou významné, se dozvíte v následujícím článku.

Které tuky jsou správné a kterým se raději vyhnout?

Nejnebezpečnější z tuků jsou tzv. ztužené tuky, neboli trans-nasycené tuky, které vznikají průmyslovým ztužováním olejů pro optimální senzorické vlastnosti. Tyto tuky jsou i dle nynějších výzkumů stále nejnebezpečnější z pohledu ukládání tuku do cév. Vyskytují se ve většině sladkostí. Pokračovat ve čtení

Inzulinová rezistence

Inzulinová rezistence (v textu dále jako IR) je pojem známý spíše pro diabetické pacienty. Proč je však tak důležité o tomto jevu vědět, a co vše může v našem těle způsobit? To se dozvíte v následujícím článku.

Co je inzulin a jakou má funkci?

Inzulin je hormon schopný snížit hladinu cukru v krvi (glukózy). Je produkovaný slinivkou břišní. Mohli bychom si ho představit jako jeden z hlavních hormonů řídících, co se stane s energií z jídla, které sníme. Zda ji spálíme, anebo uložíme. Takže pokud sníme jídlo bohaté na rafinované cukry, anebo škroby, je třeba, aby slinivka vyprodukovala hodně inzulinu, čímž je tělo schopno zvýšené množství těchto živin zpracovat. Jednoduše řečeno se inzulin naváže na buněčné receptory a dá buňce signál, aby využila glukózu pro zisk energie. Pokračovat ve čtení